Malý prostor pro velké věci

O leckterém úseku našeho života by bylo možné popsat několik listů papíru. Šlo by však ,,zpresovat" pocit, příběh nebo situaci do krátké básně? Malý prostor pro velké věci, to je haiku.

Většina o něm už určitě slyšela, ale přesto si dovolím na úvod trochu teorie z Wikipedie. Haiku (俳句) je japonský lyrický útvar, většinou s přírodní tematikou, který je tvořen zvukomalebným trojverším s počty slabik 5-7-5.  Může se rýmovat, ale také nemusí.  Haiku se tradičně soustředí na detaily z našeho okolí a umožňuje ve zkratce popsat zajímavosti okolo nás.

Skládání básní určitě mívala přísná pravidla, ale vzhledem k tomu, že neusiluji o Magnesia litera nebo jinou  literární cenu, tak si dovolím skládat básně volně po svém při splnění podmínky 17 slabik.

Myslím, že haiku je vhodné k popisu nebo shrnutí nějaké události nebo období, které pro vás bylo něčím významné v soukromém i pracovním životě. K zachycení detailu, krátké chvilky, jenž ve vás něco probudila. Třeba se může hodit na dovolenou, kdy si můžete  záměrně více všímat přírody...a taky sebe :-).

Dovolím si vám nabídnout své dvě haiku, která jsem složil v situaci, kdy jsme měnili nastavení služby v práci. Změna v manuálech proběhla docela rychle. Šmik, buch a je to! Od dubna to prostě bude jinak. Ale v nastavení  mě, jako pracovníka, to šlo daleko hůře - nejsem stroj, takže je to přeci jen delší proces přijmout jiné pojetí práce. Safra, proč jsem byl ze začátku aktivní a pak jsem spíše zamrzl? Postupně hledám nejvhodnější pozici pro sebe i klienty. Zkusil jsem tento průběh připodobnit k cestě. Text jsem několikrát měnil, neboť jsem nebyl s jeho podobou spokojen. Vystihnout pravý pocit není vždy jednoduché :-)

Cesta v mlze.

Zmaten, nevidím na krok.

Jdu, konce není.

Mlha, zvedá se.

Někdy bloudím. Jindy ne.

Objevuji se.